Kdy začít u dětí s AAK?

V praxi se často setkáváme s tím, že se zbytečně dlouho čeká, až se dítě tzv. rozmluví (ať už spontánně či za pomoci logopedie). Dítě se pak k podpůrným metodám komunikace dostává až na konci předškolního či v mladším školním věku - tedy v době, kdy už je jasné, že ostatní metody nepomáhají.

Kdy tedy s AAK začít?

V případě dětí, u kterých můžeme očekávat problémy s vývojem řeči (děti s Downovým syndromem i jiným mentálním postižením, děti ohrožené vznikem DMO), lze některé metody AAK využívat v podstatě od narození, u těch ostatních v okamžiku, kdy se začne vývoj řeči výrazně opožďovat. Musíme mít přitom na paměti, že v raném věku takové postupy mají podpořit komunikační dovednosti dětí i vývoj mluvené řeči, ne mluvenou řeč nahradit.

Pod užíváním AAK u dětí v raném věku není nutné si představovat žádný složitý nácvik ani nějaké neobvyklé postupy. Stačí, pokud se budeme držet následujících zásad:

  • Důsledně komentujeme vše, co se s dítětem i v jeho okolí děje.
  • Pojmy, kterými svět kolem dítěte označujeme, volíme co nejjednodušší (raději papat než jíst) a hlavně - pro stejné situace užíváme vždy stejné pojmy.
  • Na dítě mluvíme v krátkých větách, svoji řeč doprovázíme výraznou mimikou.
  • Klíčové slovo ve větě nebo důležitý pojem zvýrazníme gestem (gesta pro konkrétní pojmy neměníme) nebo manuálním znakem (např. z programu Makaton).
  • Později (kolem 7. – 9.měsíce) začneme pojmy spojovat i s konkrétními předměty (např. papat – lžička, jít ven – bota…), předměty necháme dítěti osahat. Do komunikace zapojujeme i další smysly – chuť, sluch, hmat.
  • V době, kdy dítě začne jevit zájem o obrázky, začneme využívat fotografie jemu známých lidí, předmětů a míst.
  • Podněcujeme dítě k tomu, aby si dokázalo vybrat mezi dvěma hračkami, jídly apod., které mu ukážeme. Je důležité nechat dítě vybírat takovým způsobem, abychom jeho výběr mohli respektovat.
  • Podněcujeme dítě k vyjadřování souhlasu a nesouhlasu.
  • Dítě podporujeme v jeho zvukových projevech tím, že ho napodobujeme.
  • V případě, že si dítě pro označení nějaké věci (situace) vytvoří vlastní pojem (zvuk, gesto), je dobré tento pojem přebrat od dítěte do svého slovníku.

Tato opatření podporují nejen vývoj mluvené řeči, ale navíc pomáhají dítěti, u něhož se mluvená řeč nerozvíjí úplně optimálně, užít pro dorozumění jiný komunikační prostředek (manuální znak, předmět, fotku). Zároveň vytvářejí podmínky pro budoucí užívání složitějších komunikačních pomůcek.

S podporou komunikačních dovedností dětí v raném věku mohou rodinám pomoci také střediska rané péče, například středisko Diakonie ve Stodůlkách http://www.rana-pece.cz, kontakt na další střediska zde

stranka-objednani-do-spc-54 stranka-objednani-v-spc-54
 top-objednavky-online-11
 top-prihlasky-online-55


SPC pro děti a mládež
s vadami řeči s.r.o.
Jivenská 1066/7,
140 00 Praha 4
Telefon : +420 222 518 280
spcvadyreci@seznam.cz
Pokud vyšetřujeme nebo jsme v terénu (školy), může být obtížné se nám dovolat.
V takovém případě raději volte emailový kontakt (totéž během prázdnin).
Popis cesty zde

Speciálně pedagogické centrum pro děti a mládež s vadami řeči se zaměřením na augmentativní a alternativní komunikaci s.r.o.
Login
Home SPC pro děti s vadami řeči

Created by © 2009/2011 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek webdesign