logotyp
Login

Adélka

AdélkaTak tohle je naše Adélka. Narodila se v 8. měsíci udržovaného těhotenství. Zpočátku vypadalo všechno dobře kromě toho, že dostala silnou novorozeneckou žloutenku a pobyla si 12 dní v inkubátoru, protože neudržela tělesnou teplotu. Doma byla moc hodná. Pořád spala a všichni nám říkali, jak hodné máme miminko. Museli jsme ji budit i na kojení, jinak by se vůbec nenajedla. Ve čtyřech měsících jsme začali chodit na plavání a tam jsem si všimla, že je jiná než ostatní děti. Ty se ve vodě všelijak hemžily, mávaly ručkama, kopaly nohama a měly zájem o plovoucí hračky. Adélka byla ve vodě nápadně klidná. Tak jsme skončili na neurologii. Začali jsme cvičit Vojtovu metodu a na balonu. Po dvou měsících cvičení se otáčela a po třech měsících se plazila, i když jen jednou nohou. Lézt začala ve 12 měsících.

Všechnu svoji energii jsem věnovala cvičení. Nedělala jsem nic jiného, než jezdila s Adélkou po doktorech a hlavně cvičila. Záviděla jsem maminkám v parku, jak si spolu bezstarostně povídají. Po roce a půl cvičení jsem si připadala jako vítěz - moje dítě začalo chodit! Myslela jsem, že máme vyhráno. Jenže nebylo. Adélka nemluvila ani nežvatlala, byla úplně tichá. Nedělala rozdíl mezi mnou a cizím člověkem. Vůbec nereagovala, když jsem jí zmizela z očí. O hračky moc zájem neměla a všechno okusovala. Nevěděla jsem, co s ní. Chodila po bytě, nedokázala se zabavit a nebylo možné ji ani na chvilku spustit z očí. Odborná vyšetření prokázala psychomotorickou retardaci v důsledku lehké atrofie mozku.

Ve třech letech nastoupila na radu psychologa do spec. mateřské školy. Paní logopedka se Adélce věnovala a začala se znakem do řeči. To nás trochu vylekalo, protože jsme si mysleli, že když se naučí gesta, bude je používat a už se nerozmluví vůbec. Adélka v té době navíc nedokázala napodobit předváděný pohyb, nácvik znaků se moc nedařil, a tak jsme od něj upustili. Dnes vím, že to byla chyba a že jsme jí upřeli možnost komunikovat. Zpočátku totiž nešlo o to, aby mluvila, ale aby měla možnost se alespoň nějak vyjádřit k věcem, které se jí týkaly.Taky jsme si asi nechtěli připustit rozsah Adélčina postižení. Nutno dodat, že nám nikdo nedokázal vysvětlit, co s ní vlastně je a jestli bude někdy mluvit. Během dalšího roku se objevila nová slůvka, ale Adélka se také často vztekala. Někdy jsme vůbec nevěděli, co chce. Nejhorší to bylo, když jsme měli opustit domov. To zcela odmítala a my měli na vybranou - buď nikam nejít, nebo ji plačící vynášet ven. To naše aktivity mimo domov velmi omezilo.

V té době jsme jezdili na rehabilitaci do Ostravy cvičit Bobatha a tamní logopedka Adélce vytiskla komunikační piktogramy. Byly barevné a dceři se líbily. Doma jsem je rozstříhala, opatřila magnetem a umístila na nástěnku. A od té chvíle můžu říct, že moje dítě komunikuje. Začala mi ukazovat, že si chce hrát se legem nebo skládat puzzle. Když zarachotil klíč v zámku, ukázala na piktogram táta. Postupně jsem nafotila všechna místa, kam jsme s Adélkou jezdili. Před odchodem z domu jsme si ukázali, kam jedeme, a najednou výrazně ubylo vztekání. Adélka totiž nerozuměla, kam jdeme,co tam bude dělat a kdy se vrátíme, i když jsme jí to řekli. Fotografie místa byla jasná, pro ni srozumitelnější informace.

S piktogramy jsme pracovaly každý den. Přiřazovaly jsme, co k sobě patří - ryba do vody, auto na silnici, slunce na oblohu. Všechno to věděla, ale nemohla nám to říct. Stará komunikační tabulka pomalu přestávala stačit, a tak jsem vyhledala a kontaktovala CAAK, kde nám Mgr. Šarounová vytvořila novou, s více symboly.Také nám ukázala, co všechno se dá s piktogramy dělat. Adélce se v té době velmi rozšířila pasivní slovní zásoba.

Doma začalo být veseleji. Dcera měla najednou možnost spolurozhodovat o tom, co bude k večeři nebo kam půjdeme na procházku.Po návratu ze školky mi byla schopná ukázat, že jedla čočkovou polévku a hrála si na písku. A že teď chce pohádku. V té době začala žít s námi a ne jen vedle nás. Začala se více zajímat o svět kolem sebe a taky o jiné hračky než jen puzzle. Viděla jsem na ní, že najednou chápe věci, které dříve vůbec nevnímala. Zlepšily se její rozumové schopnosti. A já jsem se díky piktogramům dozvěděla, jaká vlastně je. Co má a nemá ráda, co už umí a čemu naopak nerozumí. Všimla jsem si, že když se jí na něco ptám, porozumí z celé věty třeba jen jedinému slovu -podstatnému jménu.To jsme dřív nevěděli. Mysleli jsme si, že jen nemůže mluvit, ale ona nám také nerozuměla. Kvůli tomu její vývoj stagnoval, protože neměl potřebné podněty.

Ušla jsem s dcerou a jejími piktogramy už dlouhou cestu. Občas jsem musela přesvědčovat pedagogy i vlastní rodinu, aby obrázky používali, a dali jí tak možnost se vyjádřit. Čelila jsem názorům, že Adélka nebude mít snahu mluvit, když komunikuje pomocí tabulky. Bylo to paradoxní. Já jsem kdysi neměla důvěru v Makaton a teď jsem si musela obhájit piktogramy. Dnes jsem si jistá, že dcera jejich používáním pochopila smysl a výhody komunikace. A co hlavně, nastartovaly řeč.

Nyní je Adélce osm let. V září začala chodit do první třídy Základní školy pro tělesně postižené v Brně na Kociánce. V této škole dokázali našemu dítěti vytvořit k práci výborné podmínky. Vedle lavice má nástěnku s piktogramy a paní učitelka je používá při zadávání úkolů a ke strukturování. Symboly jí pomáhají pochopit učivo a umožňují jí odpovídat. Adélka začíná číst, psát a počítat. V malém kolektivu dětí je spokojená a po příchodu domů mi ukazuje, co všechno ve škole dělala (malovala kytky, četla MÁMA a TÁTA, psala "o", hrála si s Kubou, cvičila s Verunkou... a taky že má ráda paní učitelku). Vážíme si toho, že může navštěvovat takovou krásnou školu a děkujeme všem zaměstnancům za jejich trpělivost a hezký přístup k dětem.

Komunikační sešit vstoupil do našeho života před čtyřmi roky. K Adélce už neodmyslitelně patří, říká mu "modrý" a pomáhá jí tak jako jiným dětem sluchadlo či invalidní vozík. Neumím si vůbec představit, co bychom dělali bez alternativní komunikace, pokud bychom na dceru dál jen mluvili a čekali na zázrak - až se rozmluví.

Kontakt : jitkavalentova7@seznam.cz

Zpět na hlavní výpis

OBJEDNAT SE DO SPC
<p>OBJEDNAT SE DO SPC</p>
PŘIHLÁSIT SE NA KURZ

SPC pro děti a mládež s vadami řeči s.r.o.
Jivenská 1066/7,
140 00 Praha 4 Telefon : +420 222 518 280
spcvadyreci@seznam.cz
Preferujeme emailový kontakt, telefony nemůžeme vždy vyřizovat(vyšetřování, návštěvy škol apod.)
Popis cesty zde
Kontakty na jednotlivé pracovníky

Facebook SPC alternativnikomunikace.cz
Objednávky - online
stranka-objednani-do-spc-54 stranka-objednani-v-spc-54
Objednávky - online
stranka-e-shop-96 https://www.alternativnikomunikace.cz/stranka-e-shop-96
Přihlášky - online
 top-prihlasky-online-55

SPC pro děti a mládež s vadami řeči s.r.o.
Jivenská 1066/7,
140 00 Praha 4 Telefon : +420 222 518 280
spcvadyreci@seznam.cz
Preferujeme emailový kontakt, telefony nemůžeme vždy vyřizovat(vyšetřování, návštěvy škol apod.)
Popis cesty zde
Kontakty na jednotlivé pracovníky

Facebook SPC alternativnikomunikace.cz
Speciálně pedagogické centrum pro děti a mládež s vadami řeči se zaměřením na augmentativní a alternativní komunikaci s.r.o.

Prohlášení o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací ve formátu pdf se otevře v novém okně.
Home SPC pro děti s vadami řeči
Nákupní košík

Created by © 2009 - 2021 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek webdesign